Kalendář 2018 - Švýcarsko

19.12.2017 20:57

     Ve Švýcarsku poznal jsem úctyhodné velehory, které se také nebe dotýkají, tam země naše nejen je cítit pod námi, ale i vidět v celé velebné velikosti. Tam se cítí člověk malým, jen ta naše touha chce všech vrcholů dosíci a nebát se svým tělem až do propasti padnout. To vše mě převedlo šíři a velikost všeho, co je v naší sféře v dosahu. Střezme se toho, abychom zaplnili svoji duši kulturami z obrácené strany světa, které jsme do sebe nevstřebali od svých předků.

     A tak to všechno poznání přináší neustálé střídání pocitů velké pýchy a pocitu velké pokory a marně mezi nimi hledáme pro sebe rovnováhu, abychom pevně stáli ve svém čase bytí a byli schopni život dál předávat ve svých dětech, aby věčný byl.

                                                                                                          Olten, květen 1970, K.Solařík

 

Seznam obrazů

  0 Památník v Giornicu, sítotisk 34x29, 80. léta

  1 Alpská vesnice, kresba 39x47 80. léta

  2 Mosty, kresba 45x62, 90. léta

  3 Alpy, kresba 39x48, 80. léta

  4 Alpská vesnice, kresba 37x49, 80. léta

  5 Mosty v Giornicu, olej 70x100, 80. léta

  6 Z alpské vesnice, kresba 61x88, 90. léta

  7 San Nicalao v Giornicu, kombinovaná technika 33x43, 80. léta

  8 Most, kresba 41x54, 80. léta

  9 V Münsteru, sítotisk 39x47, 80.léta

10 Kostelík u Giornica, kresba 55x85,860. léta

11 Spalentor v Basileji, sítotisk 31x42, 1983

12 V Münsteru, pastel 38x49, 80. léta

Štítky:

|

Zpět

Tento kalendář Švýcarsko i starší ročníky 2017- Rodné Valašsko, 2016-Praha, 2015-Grafiky si můžete objednat na: solarik.webmaster@gmail.com, cena 95 Kč + poštovné.

 

Myšlenky Karla Solaříka

Vrchol hory pyšně ční až k nebi, nedbá, že hora celá je jeho podstatou a na sobě jej nese. Ten vrchol obdivujme, ale hoře se pokloňme, neboť ona se skládá z kamenů malých, které celou tíhu vrcholu nesou. Tak je i v umění. Kdyby těch malých, prostých nebylo, vrcholů by také nebylo.

*

Když na horu vysokou vystoupíme, dolů se díváme s pyšným pocitem. Avšak i tam na horu hleďme, abychom poznali, jak je nebe ještě daleko a my jsme malí.

*

Čím přečnívající je vrchol hory, tím hlubší má propast vedle sebe. Hora se snaží zasypat propast a propast opět snižovat vrchol hory. Selský rozum neleze však ani na vrchol hory, ani do propasti. Jen v klidu pozoruje, jak si blázni lámou nohy.